Můj příběh

„Je možné si dělat legraci ze všeho, co bereme dostatečně vážně.“
G. K CHesterton

Původní profesí jsem molekulární biolog. Během působení v klinickém výzkumu jsem se začala věnovat celostnímu pohledu na člověka, souladu těla, duše, ducha, v kontextu mezilidských vztahů. Inspiruje mě práce Annick de Souzenelle nebo Marion Woodman. Zajímá mě přesah přírodních věd a filosofie v práci Gastona Bachelarda nebo Zdeňka Neubauera.
Vědecké myšlení mi dovoluje zkoumat i metody, jejichž princip současná věda zatím nezná, ale jejichž působení mám empiricky ověřené, například reiki nebo Bachovy esence. Oslovilo mě jungiánské pojetí archetypové astrologie.

Snažím se vždy uchopit věci v souvislostech. Kritické myšlení a poctivé zkoumání s nohama na zemi mi dovoluje rozlišovat to, co mi nedává smysl ani z jednoho úhlu pohledu. Propojuji s respektem oba póly, stejně jako člověk potřebuje propojit obě hemisféry, s cílem celostního přístupu k člověku a jeho cestě, k jeho aktuálnímu nastavení i k jeho potřebám. Avšak bez ochoty přiznat svou neúplnost, nedokonalost i ochotu podělit se o dosažené poznání nemá jakékoliv zkoumání smysl, proto své workshopy stavím jako dialog a ne jako přednášky.

Proto se také věnuji i obraznému myšlení, asociacím, analogiím a imaginacím, jako cestě k rovnocennému propojení rozumu a srdce, jako královské cestě k celistvosti osobnosti a především k oživení krásy duše, dnes často uvězněné v železné konstrukci intelektu.

Došla jsem postupně k tomu, že víra obsahuje především víru člověka v sebe sama, ve svůj potenciál a smysl života v kontextu něčeho, co nás přesahuje a čeho jsme všichni součástí. Že to, co je uvnitř, je i venku, co je nahoře, je i dole. A především k tomu, že když se člověk chce dívat ke hvězdám, musí si nejprve být vědom toho, jak si stojí, stát pevně nohama na zemi.

Věřím, že každý člověk může být skutečně šťastný, pokud má odvahu a vůli k sebepoznání a ke změně.