Můj příběh

„Je možné si dělat legraci ze všeho, co bereme dostatečně vážně.“
G. K CHesterton

Původní profesí jsem chemik a molekulární biolog. Praxe v laboratoři na oddělení patologie mě logicky přivedla ke zkoumání toho, co je v člověku živé, k existenci duše a posléze smyslu, ducha. Zajímé mě způsob, jakým člověk poznává a zpracovává informace ze svého okolí, jak utváří své vztahy k lidem okolo sebe i k prostředí, ve kterém žije. Jak se vyvíjelo a vyvíjí lidské myšlení a vědomí.

Vědecké myšlení v mém pojetí mi nebrání zkoumat to, co shledávám zajímavé a empiricky ověřené. Začala jsem studovat psychosomatiku, i působení Bachových esencí. Setkala jsem se s kolegou akademikem, který je soukromě i velmi racionálním astrologem a potvrdila jsem si, že i v tomto případě platí hermetické jak nahoře tak dole. Silný impuls pak přišel v době, kdy můj vlastní příběh vyžadoval, abych si ujasnila, v co věřím a proč. Došla jsem k tomu, že víra obsahuje především víru člověka v sebe sama, ve svůj potenciál a smysl života v kontextu něčeho, co nás přesahuje a čeho jsme všichni součástí. A opět – že to, co je uvnitř, je i venku, co je nahoře, je i dole. Jinak řečeno – jsou desítky astrologických škol, které si osobují jediné pravé učení, ale je jen jedno hvězdné nebe, ke kterému všichni vzhlížíme. A bez ochoty přiznat svou neúplnost, nedokonanost a podělit se o dosažené poznání nemá jakékoliv zkoumání smysl.

Snažím se vždy uchopit věci v souvislostech. Kritické myšlení a poctivé zkoumání s nohama na zemi mi dovoluje rozlišovat to, co mi nedává smysl ani z jednoho úhlu pohledu. Propojuji s respektem oba póly, stejně jako člověk potřebuje propojit obě hemisféry, s cílem holistického přístupu k člověku a jeho cestě, k jeho aktuálnímu nastavení i k jeho potřebám.

Proto se věnuji i obraznému myšlení, imaginacím, jako cestě k rovnocennému propojení analytiky a intuice a k oživení krásy duše, vězněné v železné konstrukci intelektu.